Zpráva vedoucího juniorské reprezentace z mistrovství Evropy v Portelu

ke stažení ZDE

Mistrovství Evropy juniorů proběhlo v portugalském Portelu na dvou hřištích - miniaturgolf a filzgolf. Obě hřiště byla těžší, což pro nás znamenalo jistou naději na zisk nějakého cenného kovu, i přestože jsme neabsolvovali Nationen cup. Velkým přínosem a pozitivem celé akce bylo oslovení nového člena teamu kaučů Pavla Nádaského, který svým pozitivním přístupem a charismatem měl velký podíl na úspěchu celé výpravy.

Nejprve ale začněme soutěžemi družstev. První hrací den nás překvapily ranní teploty, které se nečekaně pohybovali okolo 12 °C, což výrazně ovlivnilo náš vstup do soutěže, zvláště u hochů, kteří byli po eternitovém kole dokonce poslední. Po rozmrznutí však zabojovali a po prvním hracím dnu se usídlili na čtvrtém místě na dostřel od medaile. Děvčata ve velmi vyrovnaném souboji byly po prvním dnu dokonce třetí s minimální ztrátou na vedoucí Rakušanky.

Druhý den od začátku naznačil, že u děvčat budou o medaile bojovat čtyři týmy a až do posledního kola, byl rozdíl mezi prvním a čtvrtým týmem 8 úderů. Naše děvčata byly třetí dva údery za Němkama a sedm úderů před Švédkama. Ještě do poloviny posledního eternitového kola se zdálo, že z toho bude medaile, ale pak se objevily na hřišti informační tabule o průběžném stavu a v tu chvíli jakoby se veškeré štěstí otočilo proti nám a díky nejhoršímu eternitovému kolu na turnaji, obsadily děvčata neoblíbené čtvrté místo dva údery za bronzovou medailí. U hochů se souboj o zlato zúžil na Němce a Švédy a o bronz bojovali naši se Švýcarama. Před posledním kolem ztráceli naši hoši na bronz 9 úderů a zdálo se, že opět zůstaneme bez medaile. Ale poslední filzové kolo ukázalo, že se tým dokáže semknout a zabojovat, a přestože se nedařilo našemu finišmenovi, který byl vystřídán do té doby nevýrazným nováčkem Ondrou Myšákem, jež ve finiši dokázal něco neuvěřitelného. V nejemotivnějším závěru mé sportovní kariéry dokázal rozložit švýcarského náhradníka natolik, že nakonec hoši získali bronzové medaile. Přestože Ondra nastoupil pouze na posledních osm drah, přesto ukázal všem, že je možné bojovat i srdcem a za to mu patří velký dík.

Další den pokračovali soutěže jednotlivců. Již od začátku bylo jasné, že do superfinále by mohli projít Kája a možná Pavlík, což se v průběhu prvního dvoukola potvrdilo. Superfinále však mělo pro oba zúčastněné rozdílný náboj. Pro Pavlíka byla medaile nedosažitelná, ale Kája postupovala do superfinále ze třetího místa, které dokázala ještě o jednu pozici vylepšit a byla z toho stříbrná medaile.

Poslední hrací den probíhal KO systém, který doprovázely teploty 45°C ve stínu. Do KO systému postoupily dvě děvčata a pět hochů, což samo o sobě je úspěch. Přes rozdílné losy se nám podařily velmi dobré výsledky a nakonec 2 hoši postoupili mezi 8 nejlepších a Kája zaslouženě vybojovala zlatou medaili. Konečně jsme si po letech mohli poslechnout naši hymnu.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem účastníkům turnaje kaučům i hráčům. Byl vytvořen velmi dobrý kolektiv, který se vzájemně podporoval a hecoval, každý účastník se podílel na úspěchu celé výpravy. Rozdíl, který ztrácíme na nejlepší týmy je zřejmě v přípravě. Naši mladí hráči v klubech trénují stereotypně, chybí kreativita při tréninku systémů a zvláště na miniaturgolfu, kde bychom měli být nejlepší, a přesto jakmile se má hrát systém, který neznáme, nebo pravidelně nehrajeme, máme s tím velký problém. Proto bych navrhoval, chceme-li pokračovat v takto úspěšných výpravách, je nutné pravidelně pořádat pro juniorskou reprezentaci soustředění vždy na obou hraných systémech, tak aby všichni byli řádně připraveni na reprezentaci naší země.

Radek Doležel
Vedoucí juniorské reprezentace